Povídání za moře a za hranice života! - Mirka Lettrichová PDF Tisk Email
Napsal uživatel Mirek   
Slečna MIRKA LETTRICHOVÁ, národnost slovenská, současná adresa Austrálie.
S touto dušičkou jsem se setkal v mnoha minulých životech. Je to jedna z těch krásných duší, které prožívají jednu z posledních inkarnací a která se ve svých životních cestách vědomě vyrovnává s pochopením jednotlivých situací a životních pravd. Je to ta krásná Duše, v jejíchž dlaních rozkvétá život a Láska. Její síla, duchovní vnímání a duchovní moudrost je impozantní. Snad jediná škoda je, že ne vždy si to člověk uvědomuje a ne vždy to člověk umí plně využít a rozvinout do takové míry, jak by si představoval. Rozhodně růst stojí na maličkostech a ne na velkých věcech. Z našich emailů jsem vybral pouze některé reakce, které se v poslední době stávají aktuální.
Mirečko, tvůj posun oproti minulým životům je obrovský!  
------------------------------------
Doteraz som vnimala skutocne protikladne svet duse a tela. Dusa - to, co u mna bolo vzdy vyssie, len telo ju stale tahalo dole, k zemi, k chceniam...toto spojenie na cas je nevyhnutne pre duchovny rast. Viem, clovek potrebuje nevyhnutne hranicne situacie, aby sa zacal uvedomovat- hodnotu seba, sveta a ludi okolo. Ak sme dopredu dohovoreni s istymi dusiami, co nam "prekrizia"cestu, aby sme si splnili svoj zamer pobytu tu na zemi, naucili sa vsetko, co sme si predsavzali, respektujem to a som o tom presvedcena. Ale...zda sa mi to tiez ista nedokonalost sveta duchovna. Preco potrebuje na zdokonalenie nevyhnutne stretnutie so "zlom", s prekazkami? Je tu este aj iny mozny vyklad okrem uz uvedeneho. Z toho mi jednoznacne plynie, ze jedine bolest je pozitivna/nie je to moja myslienka, ale Schopenhauerova-19.st. a ma velmi blizko k budhizmu/.

Dokonalost spočívá právě v tom hledání, v možnosti výběru a v řešení jednotlivých situací. Každá duše je jiná a každá duše roste na základě svých zkušeností. Každá duše má zároveň i v připraveném projektu kdykoliv právo rozhodnutí o změně. Může kdykoliv změnit vzorec svého chování a směr své cesty. Pokud bychom se neučili, nezažívaly jednotlivé chvíle rozporů a zkoušek, pak bychom nikdy o sobě nevěděli, nevěděli bychom i o tom, že svými schopnostmi a možnostmi se blížíme k Božské úrovni. To ale nedává prostor pro tvrzení, že "...jedine bolest je pozitivna!" Dle mého názoru je bolest součástí toho, co prožíváme. Je to jedna z reakcí na okolní stav. Rozhodně to není jediná pozitivní věc. Spíše bych to definoval jako pocit, který svou silou nutí člověka překonat sám sebe. Já to beru spíše jako prostředek k výsledku, rozhodně ale popírám, že by jako jediná byla pozitivní. Skrze bolest může vzniknout pozitivní chápání světa či situace, ale záleží na síle duše, aby to tak bylo. Ono vzniká i negativní chápání - zatrpklost, agresivita atd. Je to tedy opravdu postavené na tom, co je úkolem duše. Mnohdy není třeba bolest, ale Láska, nebo pochopení a ke stejnému výsledku se dá dojít. Rozhodně bych tady nechtěl řešit jakoukoliv fylozofii, neboť ty jsou postaveny vždy na různých úhlech pohledu a ten se vždy hledá dlouho (pokud by měl být alespoň trochu objektivní).

Je mozny vyvoj aj na urovni duchovna v tom zmysle, ze pre rast, zdokonalenie a harmoniu nebude potrebovat zazivat peklo zeme/ na tych inych svetoch,spominal si ich asi vyse 40/, ide vyvoj rovnakym smerom a sposobom ako tu na zemi? Je spojenie s telom jediny mozny sposob, ako "postupit vyssie"?Ked sa pozriem na dejiny do zadu, na prvopociatky mytov a filozofie, vzdy to bol udiv, nedorozumenie, kriza...ked sa rodilo a vznikalo nieco nove.

Co se týká 40 planet srdce, tak jejich vývoj je zhruba obdobný, jako na naší Zemi. Jedná se o planety, kde se vyskytují všechny druhy emocí v tom nejsyrovějším stavu. Jestli jde vývoj stejně, to nevím, ale tím, že prožíváš něco neředěné, pak máš intenzivnější pocity. Pokud tedy budeš na místě, kde se roky prohání obláčky na obloze a ty jsi jeden z nich, kde je klid a Láska, tak je asi možné se něco naučit, ale určitě ne v takové šíři. Čas od času se duše (inkarnující se na Zemi) na takovém místě objeví, ale spíše je to odpočinek či uklidnění a srovnání se s tím co bylo. Jedná se spíše o místo k fylozofování a pochopení prožitého. Je to jako škola - buď půjdeš do takové základky, která je tvrdá a připraví tě na postup, nebo půjdeš někam, kde to bude déle trvat a kde nebudeš mít tolik náročných úkolů. Tvůj postup výše je daný komplexem situací a stavů a tvých reakcí a jejich chápání. Vše je možno opustit a zase se vrátit. Žádný krok není neodpustitelný, některé však vedou jinam. Spojení s tělem je taková základní škola. Taková praxe ve tvé výuce. Při vyšší úrovni jsou inkarnace jako výuková metoda řidší a řidší, až ustanou úplně. To ale neznamená, že je duše odtržená od této problematiky. Spíše pak je učitelem či mistrem pro další atd..

Z tvojich odpovedi mi jednoznacne vyplyva, ze treba sa zmierit naozaj s tym, ze jedine KRIZA vzdy pohynala dejiny a vyvoj dopredu. Tu - na zemi, tu - na fyzickej urovni.

Slovo krize je hodně silné. Já bych to spíše nazval Důvodem. Vše, zvláště změny, musí mít svůj důvod. Ať je to přání, či přímé působení, každá situace je něčím vyvolaná. Ale je pravda, že někoho rozhýbou pouze mezní situace. To je opravdu na tom, zda člověk žije intuitivně, či násilím.

Spojenie s telom je nevyhnutny zaciatok, ziadny rast len cisto na duchovnej urovni - inak, bez bolesti. Duchovny svet potrebuje telo.Aspon na zaciatku...

Spojení s tělem je součást výuky. Duše se stále učí a roste. My se musíme učit (nemyslím polykat informace) stále dokola, musíme zkoušet nové přístupy a zpracovávat další informace, dokud nepochopíme. Spojení s tělem je hodně důležité, ale je to základní škola. Na střední či vysoké již něco takového není třeba.

Som presvedcena o tom, ze clovek sa "kralom" nerodi, jedine sa nim stava. Tym, ze skusil same dno, tym, ze uz vie, ako vstat a ist dalej. A z tejto "vysky" potom dokaze pochopit a kedykolvek sa poklonit ludskej "biede'.

Otázka, o jakém kralování mluvíš. Zda o tom duchovním, či o světském. Stát se třeba králem (např. Karlem VI) bylo předurčeno a záleželo na tom, jakým způsobem se ten dotyčný s tím popasoval, neboť sám mohl zneužít své postavení. Na druhou stranu je možno být duchovním králem ... spíše tomu říkám "mít božské cítění". Je to opravdu problém pomoci tam, kde mi ublížili či prožívat vše kolem sebe s Láskou v srdci (zrovna včera jsem toto řešil 45 min po telefonu s jedním klientem a pokud to sám nepochopí tak já mu to nevysvětlím). Ono nejde o to prožít zimu a pak se z tepla obdivovat těm, kdo jsou v ní či do ní dobrovolně jdou. Je to o tom, že je možno se dobrovolně vzdát tepla, aby ten v té zimě se mohl ohřát. V tom je to králoství duše.

Nie je dobre zostat nikdy len ako fyzicky clovek a ani prilis uprety len na duchovno. Zachovaj si rovnovahu a nechtej odpoved a riesenie hned. Uberaj sa istou cestou, nasmeruj energiu, ale nechaj plynut volne cas.Nedovol stradaniu uplne pohltit vnutro, ono neurychli vec, len viac zvyrazni "bezmocnost".

Dnes sa ti mnohe veci zdaju neskutocne, priam nemozne. Vsetko si cestu k tebe najde a pomoze dosiahnut zelany ciel. Ved je v mene lasky - skutocneho pocitu, nie prazdneho slova.

 
Duchovní spojení