Žití se starostmi a "nestarostmi"! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Mirek   
Někdo si říká, jaká je škoda, že jsou starosti, že se musíme stále zabývat nějakými životními postupy, které vlastně připravil již dříve někdo jiný - inkaso, bydlení, práce... Někdo dokonce tvrdí, že za všechno můžou peníze. Jak to ale vypadá, není to až tak složité. Máme vždy na vybranou - vyberme si, kde chceme bydlet a podle toho budeme muset platit (pod mostem je platba rozhodně nižší než v centru velkého města). Chceme používat elektřinu, vodu z vodovodu, potraviny ze samoobsluhy atd? Je to na výběru každého z nás. Pak se ale trápíme. Nejsme schopni žít tam kde jsme se rozhodli bez toho, aniž bychom se trápili. Stále máme starosti a mnohdy se jenom bojíme budoucnosti - Splatíme tu půjčku? Nespadne to? neukradne nám to někdo? Vyděláme na to dost peněz? ... Starosti a starosti a starosti a starosti. A ještě se k tomu přidají děti!

Velmi těžké žití. Stojí to vůbec za to? Proč se zde inkarnujeme, když se takto neustále trápíme?

Všechny starosti a problémy máme proto, abychom rostli a připravovali se. Máme je proto, abychom přeskakovali překážky.

Kdysi jsem říkal -  problémy neexistují:

EXISTUJÍ POUZE SITUACE !  

  1. To co  BYLO  - to minulo, to nás nemusí zajímat. To je již vyřešené! Pokud se domníváte že ne pak to dořešte, ale nenechte si to ničit budoucnost.
  2. To co  BUDE  - to nás nemusí zajímat, protože na to ještě nepřišel ten správný čas. S tím se teď trápit nemusíme!
  3. A to co  JE  - umíme to řešit? Jsme schopni pro to něco udělat?
    * ANO - pak to není problém, ale situace, kterou můžeme řešit.
    * NE - pak to není problém, který bychom mohli nějak ovlivnit, proto není třeba se strachovat, či dělat něco negativního. Může nás to nechat chladnými, nebo nás to trápit. Co je lepší? Já říkám být v klidu, neboť nikdy nevíme, co je v danou chvíli lepší a mnohdy je náš postup odlišný od naší cesty.  

Já vím, mnohdy to nejde, člověk se nechá unést sám sebou a svou sebestředností.

Važme si tedy všech problémů, všech situací a starostí, které nám život předkládá. Ty nás učí pomalu postupovat. Netrapme se s tím, co bylo a co bude. Řešme pouze to, co je. Pokud ty překážky překonáme, jsme ti, kteří jsou o kousek blíže našemu vytouženému cíli. Že žádný nemáte? Nenechne se mýlit a ošálit naší nevědomostí. Jsme to my, kdož rozhodujeme o tom co děláme, proč jsme tady a co vlastně chceme. Každý má svou malou cestičku, kterou když správně projde, dostane se na další, větší. Nebojte se zakopávat, nechte se vést, pochopíte, že nejste sami.

Každým vyřešeným problémem rosteme a učíme se, tak proč bychom nepokračovali většími a těžšími problémy? Pesimistické? To se prostě jen tak zdá. Jste silné duše, které se rozhodli žít na Zemi a ktzeré jsou silné tím projít. Buďte těmi, kdo chápou, že starosti jsou od toho, abychom rostli. Nebojme se je řešit. Je tu Láska, která nám ve všem pomáhá (pouze si jí někdy neuvědomujeme), máme mnoho duchovních pomocníků a rádců, tak není důvod, proč by se to nepovedlo. Někdy se nedaří věci, které by se pro nás dařit z mnoha důvodů neměli - třeba to jenom není naše cesta a jindy zase potlačujeme své touhy a potřeby.

Nebojme se života a netrapme se tím co bude a co bylo!!!! Naší pozornost nepotřebují problémy a starosti, ale děti, květiny a zvířata. Tam svou sílu načerpáme, u nich jsme těmi průvodci zase na oplátku my. Dejme jim Lásku a pozornost, oni jí zase pošlou dál (třeba i zpět). A přece byste si nepřáli, aby byla Vaše vnoučata pro samé starosti zanedbávána!!!
 
Duchovní spojení