Blahoslavení chudí duchem PDF Tisk Email
Napsal uživatel Mirek   
Kdysi jsem toto oslovení začal používat pro lidi s jednodušším uvažováním. Prosím, aby to nebylo interpretováno jako urážku či ponížení, k tomu mám daleko. Byla to pro mne prostě kategorie lidí. Vzhledem k tomu, že se snažím pochopit každého z lidí, pak i zde jsem hledal výhody a důvody tohoto stavu myšlení a života. Dlouhou dobu jsem jim dokonce i "záviděl" přístup k životu. Dlouho mě trvalo pochopit, že jejich život není těžší nebo lehčí než těch ostatních pouze mají ohromnou výhodu žití ze dne na den. O to jednodušeji se jim žije v souladu s Božím plánem. Netrápí je otázky - když se vydám touto cestou, tak jak se zítra uživím?" Prostě se rozhodnou a jdou. Nějak se jich ty běžné přízemní situace nedotýkají. Neřeší budoucnost, ale pouze to co přichází.

Nevím, zda mi rozumíte - oni prostě berou to, co přichází bez emocí a strachu ze zítřka. Beze strachu z toho, co bude. Mnohokrát jsem si povzdechl, jak jim to závidím, protože když člověk moc přemýšlí, pak je vždy z toho mnohdy kulička strachu, která se stále nabaluje. Dnes jim již nezávidím. Pokud člověk začne plynule jít svou cestu bez stresů a poslouchá rady svých duchovních ochránců, pak může přemýšlet a mít bohatý duševní život, a přitom díky Lásce nemusím žít ve strachu, z toho co bude.

Podívejme se zpět na chvíle, kdy jste se báli. Zjistíte, že to stejně dopadlo tak jak bylo třeba i bez Vašeho zapříčinění. Pouze strach Vámi mlátil ze strany na stranu. A přitom vůbec ho nebylo třeba. Mnohdy onen strach zapříčinil, že jste onemocněli, že jste nemohli chápat své okolí, protože jste se v hlavě věnovali něčemu jinému. Mnohdy se stalo, že nejste schopni soustředit se na to co děláte atd. (čekáte výsledek pohovoru, rozhodnutí nějakého jednání či jenom peníze na složenku).

Pokud máte strach, že nespatíte hypotéku, pak přemýšlíte nad tím, co byste dělali, kdyby ... Problém je v tom, že tím vytváříte konstruktivní síly, které Vás přistrkují k možnosti vyplnění se toho, čeho se bojíte (a na víc se mnohdy 20 let zbytečně bojíte). Milióny matek na světě se bojí o své děti, to je asi normální. Ale pokud to přechází v posedlost, pak se říká - "Ona to tušila! Stále o tom mluvila". Ale není to třeba tak, že to bylo přivoláno?

Jak se tedy chovat v těchto chvílích? Co dělat proti strachům a obavám z budoucnosti? Podívejte se na miliardy životů různých lidí před Vámi. Končili dobře, končili špatně, málo kdo svůj konec tušil, ale všichni bez rozdílů umřeli. Někdo dříve, někdo později. Pokud byste se jich zeptali, pak by si svůj život jinak prožívali, kdyby to mohli zopakovat. Právě proto, že netušili, co je čeká, pak dělali chyby, které by změnili - více by se věnovali rodině, milovali by své děti s jejich chybami, více by si vážili sebe a svých úspěchů, mnohdy by se omluvili za své chyby svým přátelům.

Takže co tedy? Myslete více na dobrý konec onoho problému a mějme na paměti, že "Všechno zlé je pro něco dobré" a z našeho momentálního problému může do budoucna vzejít mnohem kvalitnější život. Myslete na sebe a své okolí s Láskou, s pocitem důvěry a porozumění. A v neposlední řadě se nebojte, raději řešte problém s Láskou a s pocitem, že děláte dobře, je to stále potřeba a když si řeknete, že to teď není potřeba, pak to radši udělejte, protože ta myšlenka nevychází z Lásky, spíše ze strachu.
 
Duchovní spojení