Pochopení PDF Tisk Email
Napsal uživatel Mirek   
Jsou dny, kdy vše běží v klidu a pohodě. Jsou dny, kdy se člověk nestačí divit, jaké se dějí s ním kotrmelce. A pak někdo přijde a ptá se: "Proč? Čím jsem si to zasloužil? Kdy už to skončí?"

Při každé takové otázce se musím pousmát, protože vidím sebe. Sebe před mnoha lety, s více vlasy, hubenějšího a stále se ptajícího. Vidím sebe, jak na lavičce v parku deptám svými otázkami Jehovistu, který se nepřozřetelně snažil mi ukázat cestu k jeho víře. Vidím sebe jako někoho, kdo si nevěděl rady se zvraty, netušil, že je mohl ovlivnit a byl na rozpacích, zda dělá dobře. Když proti mně sedí někdo, kdo touží najít nějakou odpověď, nebo někdo, kdo jenom chce pro svůj život trochu klidu, pak prosím, aby do toho neklidu, do mého povídání, do proudící energie vstoupilo POCHOPENÍ.

POCHOPENÍ není pro mne obyčejným slovem. Je to magická energie, která je cílem našeho pachtění a mnohdy trápení a soužení. Pochopení je vždy na dosah a vždy ve své mocnosti léčí duši i nás. Pochopení je stav vyrovnání duše se skutečnostmi, které pro nás jsou i nejsou příjemné. Pochopení je poznáním okolností, které pro nás vytváří zkušenosti a životní pravdy. Teprve pochopením dosáhneme vyrovnání a uklidnění dané situace. Všimněme si několika základních okamžiků.

Neznám člověka bez problémů, či bez nevyřešených otázek. Takový člověk prostě není. (mluvím o lidech, kteří zde nemají velmi úzce specializovaný úkol a těch je pouze hrstka) Máte mnoho lidí, kteří dlouhou dobu pracují na zvýšení své duchovní úrovně a pomoci lidem a za nějakou dobu je potkáte jak žijí velmi podobný život jako ostatní. Jak žijí běžnými starostmi a radostmi, jak jim ten nábožný a všeobjímající úsměv najednou nejde vykouzlit. V mnohých případech ani nejdou již cestou pomoci druhým. Prostě začnou žít SVŮJ obyčejný život. Oni se před tím nepřetvařovali, byla to jejich jedna etapa života, která vedla pochopení. Ale tím se odkryly jiné situace, které je třeba vyřešit a pro ty je třeba změnit své okolí i svůj postup žití.

Zároveň ale potkáváme obyčejné lidi s obyčejnými starostmi s prací, s penězi či rodinnými problémy, kteří dokáží bez váhání pozvednout svou ruku ku pomoci.

Čím to tedy je? Co se děje v těchto lidech? V těch co pomáhali a již nechtějí, či v těch co teprve začnou?

Nikdo nemá život bez starostí. To by zde nemusel být. Ani bohatý, ani chudý, ani slavný, ani zapomenutý, ani hodný, ani zlý. Prostě nikdo. A slýcháme věty: "Co on může mít za starosti? Kdyby měl ty moje …!" A nikdo si neuvědomuje, že právě ty jeho starosti mohou být pro jiné jednoduchou až směšnou záležitostí. Oni je totiž již odžili (nebo na ně teprve čekají). Dříve nebo později si ale projdeme všichni cestou poznání celého spektra problémů a situací, které nás vedou k pochopení. Vedou k poznání rubu a líce každé situace, vedou k poznání a růstu. Vedou ke konečnému cíli.

NIKDY nevzdávejte své problémy a starosti. NEUTÍKEJTE od toho, co jste se rozhodli vytvořit. NEBOJTE SE že jste na všechno sami. VĚŘTE ve své schopnosti. MILUJTE své starosti, protože vás vedou k poznání a pochopení. A hlavně DŮVĚŘUJTE ve své schopnosti, neboť Vaše tělo, okolí a dispozice jsou přesně odpovídající pro splnění vašeho úkolu, vaší cesty. Máte všeho právě tolik, abyste svůj problém pochopili a vyřešili a právě tak málo, abyste se s tím museli poprat. Abyste jej cítili ve svém srdci, abyste cítili i trochu bolesti i štěstí z toho, čeho jste dosáhli.

Váš život je o víře ve vlastní schopnosti a o respektu k ostatním. Každý máme svou cestu a každý máme potřebu pomoci či pomáhání. Nikdo nejsme osamoceni. Objevují se kolem nás ti, kteří nám situaci vytvářejí či ztěžují, objevují se ale i ti, kteří nám na naší cestě pomáhají, jsou nám oporou a jsou našimi posilami.
 
Duchovní spojení